Tímto doporučením Vás vítám na mém blogu. Jak už
jste si asi mohli povšimnout, chtěla bych, aby se blog zaměřoval na knihy, jiným slovem, podstatnou část života spousty z Nás.
Nevím, zda si někdo z Vás vzpomíná na můj starý blog, ale i tam se nacházely 2 recenze, které se dřív nebo později určitě objeví i tady :)
Hned na začátku bych Vám ráda představila knihu Me Before You v českém znění Než jsem tě poznala od spisovatelky Jojo Moyesové. Kniha byla vydaná v roce 2013 a má 408 stran.
Tuto knihu jsem četla už v Únoru, což je více jak půl roku
zpátky.
Můžu s plnou upřímností napsat, že je to jedna z nejlepších
knížek, které jsem kdy četla.
Příběh vypráví o mladé, veselé dívce jménem Louisa, která má
přezdívku Lou. Pracuje v bistru, má dlouholetého přítele a žije nudným,
stereotypním životem.
Poté je tu Will Traynor. Jeho život je téměř bez hranic.
Skáče bungee jumping, jezdí po světě, navštívil snad každý jeho kout. Každodenně
žije naplno, protože má zaměstnání, které mu vynáší velké množství peněz.
Tento příběh poukazuje na to, že když Vám osud připlete do
cesty nějakou nehodu, často jsou to právě peníze, které s její nápravou
nedokáží pohnout.
Kniha nás do děje uvádí Willovou nehodou. Ta ho upoutá na
kolečkové křeslo a nemilosrdně z něj udělá kvadruplegika. (člověk ochrnutý na
všechny čtyři končetiny.)
V té chvíli i ten nejšťastnější člověk ztrácí chuť k životu.
Nejen, že ho jeho přítelkyně opouští a bere si jeho spolupracovníka, nejlepšího
kamaráda, ale také mu jako hlídače a pečovatele přiřadí právě veselou a
upovídanou Louisu, která přichází o práci, kvůli odjezdu jejího šéfa a
následnému uzavření bistra.
Will se s ní samozřejmě zpočátku necítí dobře.
Nebaví ho život, nehledě na to, kolikrát se ho snažil ukončit. Je svým způsobem otrávený, drzý, zlý. Není
divu. Je oddaný lékům a hadičkám, nemůže se sám vyprázdnit, umýt, najíst.
Jediné, čím může pohybovat, je hlava a nepatrně dvěma prsty na pravé ruce.
Matka ho chce chránit a ukázat mu, že každý má naději, ale Will chuť do života
stále nenachází. Přišel o všechno, co ho dříve bavilo, o náplň. Matka se s ním
domlouvá, že pokud do půl roku nenajde chuť k životu, dovolí mu jet do
Švýcarska, kde ho uspí.
A tak začíná nekonečný boj o Willův život, plný
sarkastických hlášek, ale také lásky a slz.
,,Mám sto sedmnáct dnů, během nichž musím Willa
Traynora přesvědčit, že má proč žít."
Musím říct, že ačkoliv je Will takový, jaký je, v těch pár
stránkách knížky jsem se do něj zamilovala. Dala jsem do té knížky část svého
srdce a nechám ho tam, protože tato knížka je skvěle napsaná, vykouzlila mi
úsměv na tváři, ale darovala mi také pěkně velkou dávku slz.
,,Clarková, nebuď jen šedivá myš. Cestuj, užívej si života a
nebraň se ambicím."
Velmi se mi líbily slovní ,,přestřelky" Willa a Lou,
jako by to byl takový jejich dorozumívající se jazyk. Posledních 50 stránek
jsem nemohla přes slzy ani číst. Poté co jsem knížku dočetla, nevědomě jsem
zírala do zdi a neustále přemýšlela nad příběhem.
Tak moc jsem si přála jiný konec, tak moc jsem v něj doufala
a říkala si ,,Třeba ten můj výtisk bude jiný než ostatní." Bohužel,
zázraky se nedějí.
Knížku bych určitě doporučila. Otevřela mi oči, ukázala mi,
jak těžké to mají někteří lidé. Uvědomila jsem si, že mé problémy jsou jednoduše
velké NIC oproti těm, co zažívají lidé, upoutaní na vozík.
Pěkný zbytek večera :)
Vendy
Žádné komentáře:
Okomentovat